Nakoupili jsme lístky předem, online a vybrali jsme nejpohodlnější místa.
Nakoupil si nápoje předem.
Jen příjemný večer zkazila trapnost mé kamarádky.
Srazila mi z rukou otevřenou láhev nápoje - a ta vystříkla na souseda.
Rozčilila jsem se a pokusila jsem se ho otřít z lepkavé kapaliny, nejprve vlhkými ubrousky a potom bavlněným kapesníkem, který jsem našla v zadní části tašky.
Mladý muž naštěstí nebyl hysterický ani pohoršený a oblečení bylo tmavé.
„Nebojte se, na konci filmu bude sucho, nebude to vidět," ujistil mě. A požádal o telefonní číslo.
Páni, v takové situaci se ani nehněval, nezvyšoval hlas a možná si opravdu vyměňovat čísla?
Začali jsme se tedy scházet.
Ukázalo se, že ten chlap byl z dobré rodiny, už mu koupili vlastní byt.
Zpočátku jsem mu přátelsky zavolala zpět, nesnažila jsem se ho přimět, aby se do mě zamiloval, prostě splynul s naší společností a pak se všichni moji přátelé poznali.
Skutečné datum se stalo až po několika měsících.
Silvie Marková si vyzvedla ocenění místo Hany Mačiuchové: Diváci zdůraznili podobnost dvou sester
Královnina tajemství: Jak mohla Alžběta II. zdvořile ukončit nudný rozhovor
Vojta Dyk, který nerad mluví o svém soukromí, koupil ves: "Vůbec ani nechci, aby tam lidi jezdili"
Počtvrté těhotná žena zjistila, že čeká trojčata. "Věděli jsme, že výchova šesti dětí bude složitá, ale stejně to byl nádherný pocit"
Byla jsem pozvaná do restaurace.
Pak film pod širým nebem.
A tak jsme se poznali a rozhodli jsme se, že se vezmeme do konce roku.
Svatba byla úžasná, cesta ještě lepší.
Věděla jsem, že jsem vytáhla svůj šťastný lístek.
Nikita požádal jen o jednu věc: Nemusím chodit do práce.
Sní o ženě, která na něj doma čeká s teplým jídlem, bude upravená a dobře se vyspí.
Byla jsem dokonce vděčná, protože jsem absolvovala učitele školky, umíte si představit, jak jsem nechtěla pracovat ve školce?
Takže jsem se usadila doma s hadry, štěrky a naběračkami a jak jsem byla z této zatáčky šťastná!
Dům jiskřil čistotou, zvládla jsem recept za receptem, ne život, ale sen.
Ale po několika měsících jsem si uvědomila: ještě jsem neviděla žádnou z mých přítelkyň.
Zdá se, že na večer něco naplánovat, jen přejít, společně vypít čaj - ale síly ne, celý tento dokonalý život mě vyčerpává ze všech šťáv.
Otírání listů na pokojových rostlinách a rámů na obrazech, mytí záclon jednou týdně, tři chody, servírování - v restauraci jsem nikdy nic takového neviděla.
V každodenním životě jsem se stále více zabředávala a po šesti měsících jsem se probudila.
Moji spolužáci se rozhodli dát dohromady, ale manžel mi kategoricky zakázal, abych se objevila v mé domácí škole.
Trochu vtipkoval, že za prvé tam bylo hodně mužů. Zadruhé, kdo mu bude podávat jídlo na stole?
Jsem trochu ohromena: opravdu dospělý člověk nemůže dát talíř s hotovým jídlem?
Hádali jsme se, neměla jsem náladu a nikam jsem nešla.
Ale najednou jsem si uvědomila: jsem hospodyně.
Ale zároveň hospodyně pro svou práci slušné peníze, a já jsem nechodila do práce, a peníze od manžela pro osobní potřeby neprosila.
Proč potřebuji oblečení, když nejdu ven?
Psal mi seznam úkolů za seznamem a doslova mi připomínal, abych otřela dráty z nabíječek.
Podívala jsem se na sebe do zrcadla - zhoršilo se to.
Žádný čas na vlasy, žádný čas na manikúru.
„Pro koho se chystáš líčit?“ zeptal se můj manžel. A já dokonce myslela: on mě miluje.
Ha!
Než odešel, přestal mě líbat.
Doslova rok manželství mě vymačkal jako starou ženu.
Kde jsou moje zářící oči? Kde jsou moje upravené vlasy?
Vypadám jako fádní šedá myš.
Vyrážka, dušnost, patetický ohon na zadní straně mé hlavy.
Kde je moje láhev parfému?
Udělala jsem krok od zrcadla.
Složku s osobními dokumenty a laptop jsem vložila do tašky.
Vzala jsem šperky, které jsem měla před svatbou.
Nechala jsem ošuntělé oblečení, protože jsem za rok žádné nové neměla.
Nechala jsem své osobní věci. Šla jsem rovnou do salonu.
Veškeré peníze, které jsem měla, jsem utratila „pouze na jídlo a chemikálie pro domácnost, jen na účty za služby“ a všechno, co jsem si ze zbylých zbytků na hygienu mohla ušetřit.
Přidala jsem vše, co mi matka dala, a uvědomila jsem si, že to je to poslední, co jsem jí vzala, že jsem dostala práci.
Pronajala jsem si postel v hostelu a pokračovala v práci na kurzu, zatímco jsem hledala trvalé zaměstnání.
První peníze jsem měla příští noc.
Manžel volá.
Manžel mě prosí, abych se vrátil a přísahal svou lásku.
Říká, že teď to bude jiné.
Co dělat?
Zdroj: optim1stka.ru
Dříve jsme psali: SRDCE NA SPRÁVNÉM MÍSTĚ: DĚDEČEK JMÉNEM DOBRI LÍBÁ PERA DĚTEM, ŽÁDÁ O ALMUŽNU A OBĚTUJE JI PRO DOBRÉ SKUTKY
Připomínáme: ŽÁCI A UČITELÉ MOHOU OD ÚTERÝ ODLOŽIT ROUŠKY: ROBERT PLAGA OZNÁMIL, KDE BUDOU NADÁLE POVINNÉ