"Každý má právo na nový vzhled": Všichni v salonu se smáli, když babička ukázala, jaký účes chce. Odešla v slzách

Bez ohledu na věk nebo postavení.

Internet je plný obrázků ukazujících proměnu lidí bez domova po dobrém salonu.

Mnozí z těch lidí poté, co se na sebe podívali z jiné perspektivy, dokonce reflektovali svou situaci a dali se do práce.

Příjemný vzhled je důležitý nejen pro vaše okolí, ale i pro vás samotné.

Samozřejmě byste to také neměli přehánět.

Ale každý rád vypadá dobře.

Není divu, že podle nedávných odhadů se ukázalo, že Jižní Korea a Egypt – země, kde muži utrácejí peníze za vlasy a make-up, dokonce více než ženy.

Stojí to za zamyšlení.

Valentina se chystala na první rande po deseti letech.

Potkala sympatického muže o dva roky mladšího než ona.

Vdovec, stále se aktivně zajímající o život, bez zlozvyků a velmi stylovým parfémem.

Jak někoho takového přechytračit, navíc když už vám táhne na sedmdesátku?

Musíte zajít k profesionálovi.

Jít do domýšlivého kosmetického salonu neumožňovalo výchovu.

Důchod bývalého učitele nějak nedisponoval.

A žádat o pomoc od dětí kvůli takové maličkosti by bylo opravdu směšné.

Podařilo se ji ale půjčit nějakou kosmetiku od dcery.

Vlastně si ho přinesla sama, když zjistila, kam její matka jde.

Našlo se i vhodné oblečení, díky tomu, že časté vyhazování věcí nebylo ve zvyku chytré a zralé ženy.

Nezbývalo nic jiného, ​​než udělat jí vlasy.

Většinu času se o vlasy musela starat vlastníma rukama.

Jeden den nebyl čas, druhý den nebyla žádná touha.

Tentokrát bylo rozhodnuto jít do salonu.

Hned před domem, za rohem, byla vhodná možnost.

Bylo to čisté a pohodlné.

Proč to nezkusit.

Žena se doma prohrabala hromadou starých časopisů a našla jeden dobrý.

Ano, modelka na fotce byla o 20-25 let mladší.

No, samotné časopisy už nebyly úplně aktuální.

Není to nejžhavější móda pro ženu, ale dobře.

Zítra musela vypadat hezké.

V salonu ji ale čekaly špatné zprávy.

Zaměstnanci její šedovlasé klientky ani nepozdravili, natož aby jí nabídli šálek čaje.

A přesně to byl účel konvice, stojící na nejviditelnějším místě.

Valentina musela počkat, až obslouží klienta před ní a její předák bude telefonovat.

Bylo toho víc.

Když žena vysvětlila, co přesně chtěla, a vytáhla časopis, stěží dokázala potlačit svůj posměšný smích.

Ale pak se ještě smála.

Dokonce zavolala dalšího kolegu, zřejmě zesměšňování.

"Babi, kam si myslíš, že jdeš? Koho si chceš vzít, pána, který má na starosti dům? Ten styl ti nesedne. No nebo mladší o 50 let, co jsi? Holky, jen se podívejte, zapnu kameru!"

Ponížená a smutná bývalá učitelka opustila salon.

"Jaká hrůza, to jsem měla. Už si ani neumíš upravit vlasy, ty stará děvko. Ona chce vztah, viď. Seď doma a koukej na televizi!"

Do očí se jí začaly hrnout slzy, žena se dívala přímo na své nohy, aniž by se rozhlédla, když začala přecházet silnici.

Ozvalo se hlasité troubení a skřípění brzd.

"Ženo, otevři oči, málem jsem tě trefil! V tomhle věku si potřebuješ upravit dioptrie. Moje auto bude v pořádku, ale ty... Valentino, jsi to ty?" - Hlas řidiče zeslábl.

Za volantem seděla žena středního věku, určitě s nadváhou, ale v drahém oblečení, skrývající tuto váhu.

Byla to také bývalá studentka Valentiny.

Byla to sousedská tyrana, studentka a milovnice historie.

Podle všeho se jí v životě dařilo docela dobře.

Ženy se daly do rozhovoru.

Bývalá učitelka si v slzách stěžovala na život, na své útočníky a na všechno na světě.

Byla zoufalá a nedokázala se ovládnout.

Slzy tekly krupobitím, ale tiše, jako z hlubokého odporu.

Po poslechu své bývalé učitelky se Julia jen usmála.

"A řekněte mi, jestli jste nešla náhodou do Imperatrice? No, řeknu vám, že nemáte vůbec žádný vkus.

Je to to nejošumělejší místo, kam s manželem chodíme."

Další půlhodinu se ve zdech levného dámského kadeřnictví v komunitě ložnice odehrávala noční můra.

Majitel řval a řádil, křičel na dělníky a nakonec je „prosil“, aby už nechodili do práce.

"Jste tu tři a já hledal další dva. Teď už nemusím nikoho hledat, vypadni! Máme slušné místo, ne kurník!"

"Ale, Julio, my..."

"Co to říkáš? Máš tady sloužit dámám, ne si hrát se zákazníky. Ještě slovo nebo dvě a dám ti facku, budeš mi dlužen víc. Valentino, posaďte se. Dnes jsou vaše vlasy na účtu dívek a já to udělám sama."

Její ruka byla pevná a její oko pevné.

Z kadeřnictví vyšla žena svěží, krásná a velmi spokojená.

"Děkuji, Julie. Z celého srdce. Máte zlaté ruce."

Zdroj: takprosto.cc

Dříve jsme psali: "Brzy budu babičkou": O radostnou novinu se podělila hvězda seriálu Slunečná Lucie Benešová. Holka nebo kluk

Připomínáme: "Intenzivně jsme trénovali, jako jedni z nejvíc": Tereza Černochová prozradila, co bylo jejím vrcholem ve StarDance

- Děkuji, vám. Tady je moje číslo. Uděláme všechno nejlepším způsobem, ve staré paměti.