"Když jsem vynesla své věci z bytu dcery, ani se nezeptala, kam jdu": Proč žena odcházela od své dcery

Dcera říkala: "Odveďte ji, nemůžu s ní žít. Byli jsme domluvení!"

Nevěřila jsem svým uším, protože jsem netušila, že jsem se stala pro Nasťu přítěží.

Faktem je, že před pár měsíci jsem se přestěhovala k dceři.

Kdysi jsem bydlela ve vlastním domě na venkově.

Můj manžel byl dávno pryč a děti vyrostly a měly vlastní rodiny.

Musela jsem se starat o domácnost a byla sama s přírodou.

Tak to pokračovalo, dokud za mnou dcera a syn nepřišli s žádostí.

Nasťa i Igor měli problémy s penězi a podnikáním.

Aby nezkrachovali, potřebovali finanční bezpečnostní polštář, nějakou záruku.

Děti začaly mluvit o dalších investicích a dalších nuancích, o kterých jsem byla úplně bezradná.

Když jsem jim nabídla půjčku, odmítli.

Řekli, že si to nemohou dovolit, protože stále platí hypotéku.

Nechápala jsem, co po mně chtějí, protože jsem neměla peníze.

Hlavně ne tolik peněz.

Potom Igor řekl: "Mami, chceme, abys prodala dům.

Nasťa má celý volný pokoj, budeš tam bydlet.

A tvoje vnučka… spolu může trávit víc času. Jsi tu úplně sama, souhlasíš?

Jezdit k vám každý víkend nemůžeme, a tak už ani nemusíme.

Vždy budete nablízku."

Byla jsem šokována návrhem dětí.

Ale po chvíli přemýšlení jsem se rozhodla souhlasit.

Prodali doslova vše, co mohli.

Zbyla jen postel a skříň, kterou jsme přestěhovali k Nasti do bytu.

Zpočátku se mi líbilo bydlet s dcerou a její rodinou.

Ale s každým novým dnem jsem se cítila víc a víc nadbytečná.

A teď ten zatracený telefonát!

Bylo jasné, že moje dcera se mě chce zbavit, ale můj syn nebyl spalující touhou vzít mě k sobě.

I on má svou rodinu.

Když jsem slyšela slova, pevně jsem se rozhodla, že co nejdříve se budu přestěhovat.

Ale prostě jsem neměla kam jít.

Nasedla jsem do auta (naštěstí jsem ho neprodala) a vyjela z města.

Jen jsem chtěla vidět svůj starý dům.

Na dvoře si hrály děti jiných lidí a z oken se ozývaly zvuky vaření.

Musela tu bydlet milá přátelská rodina.

Čím déle jsem se dívala na dům, tím více slzy se mi řinuly z očí.

V tu chvíli ke mně přišla moje bývalá sousedka Tamara.

Viděla mě plakat a pozvala mě dovnitř.

Řekla jsem jí svůj příběh a cítila jsem se lépe.

Když o tom chvíli přemýšlela, Tamara řekla: "Světlano, teď jsem v tomhle velkém domě úplně sama. Můj syn šel do hlavního města studovat, bylo tam hodně prázdno. Možná bys mohla chvíli zůstat se mnou, co?" 

Nabídka mé sousedky mě dojala až do morku kostí.

S Tamarou jsme vždy vycházeli dobře.

Pamatuji si, jak jsem hlídala jejího malého chlapce, když sousedka byla v práci.

Takže jsem cítila, že musím říct ano.

Když jsem vynášela věci z bytu své dcery, ani se nezeptala, kam jdu.

Nemohla jsem uvěřit, že jsem vychovala tak lhostejné děti.

Žít s Tamarou pro mě bylo velmi snadné.

Okamžitě jsme se dohodli, kolik z energií zaplatím a na dalších maličkostech.

Po sezení se její syn vrátil.

Byl moc rád, že jsem se přestěhovala k jeho matce.

Zdroj: takprosto.cc

Dříve jsme psali: "Tereza opustila Pákistán": Byla-li Tereza H. schopná se vrátit domů. Kde je dívka

Připomínáme: “Martin je typický muž, který žije ve svém světě”: Na Vánoce se Veronice Žilkové vrátil manžel z Izraele. Jak reagoval na zrekonstruovaný dům