"Žena vstoupila do autobusu a vyžadovala právě to místo, kde jsme se synem seděli. A o sekundu později si to rozmyslela, možná pochopila"

U nějaké vesnice nás zastavila žena. Vstoupila do salonu bez jízdenky, prostě dala řidiči peníze za jízdu.

Přestože v salonu bylo dost volných míst, zastavila se u mě a strčila mě do lokte:

- Ženo, posaďte si dítě na klín, já chci sedět tady!

- Na tato místa mám jízdenky, které jsem si koupila na pokladně na nádraží. Jděte dál, tam jsou ještě volná místa - odpovídám zdvořile a klidně.

- To mi je jedno, já také právě zaplatila za jízdu peníze, pokud jste ještě neviděla. Chci si sednout tady! - už ve zvýšeném tónu mi odpovídá cestující.

Pak řidič požádal ženu, aby šla dál, protože několik volných míst opravdu bylo.

Ale ona stála u mého sedadla a křičela, že má právo tady sedět!

Pak i ostatní cestující, kteří se mnou nastupovali do autobusu, začali ženu prosit, aby šla dál.

Nikdo nechtěl poslouchat celou cestu křik. A proč dělat problém kvůli nějakému místu?

Hned za mnou bylo volné sedadlo, proč si tam nesedne?

Snažila jsem se nereagovat na urážlivá slova a nadávky od dámy.

A nechtěla jsem kvůli synovi zbytečně konfliktovat.

Ještě by si pomyslel, že jeho matka je taková skandalistka.

- Okamžitě mi uvolněte místo! Jsem žena pokročilého věku!

- Řekla jsem vám, že toto je moje místo a mám jízdenku. Nebudu vám ustupovat místo ani nebudu brát dítě na klín, - ani se k ní neotočím obličejem.

Komunikuji se synem a ukazuji mu stromy, které vidí z okna.

Nechci mu kazit takovou cestu.

A mohl by se i leknout kvůli nějakým neadekvátním křikům.

Mezitím autobus zastavil, aby vzal další cestující.

Ale žena stála u mě a nechtěla pustit lidi.

Pak začal celý autobus troubit.

- Co je to za nepořádek? Okamžitě nechte lidi projít, potřebuji nutně jet!

- Mám brzy přestup, nechci se zpozdit!

- Kdo tam nechává projít? Mám jízdenku, jsem cestující! Pusťte!

- Nezdržujte spoj, autobus už má několik minut zpoždění!

Trpělivost řidiče došla.

Vešel do salonu autobusu, mlčky vyndal věci drzé cestující a vyvedl ji. Pak jsme jeli dál. V tichu.