Tak dlouho snila o vlastním koutku, nyní byla plnohodnotnou paní domu.

Co žena potřebuje k štěstí? Možná se pohostinnost předává krví nebo výchovou, ale Hanka vyrostla stejně vstřícná jako její rodiče.

Velmi milovala hosty, společnosti nebo i posezení v rodinném kruhu.

Každého ve svém domově Hanka vždy vítala. Proto lze říci, že se všechny sny staly skutečností.

Pečlivě dbala o čistotu v domě, starala se o zahradu.

Zároveň stíhala vařit a starat se o děti. A o víkendech s manželem vždy čekali na hosty.

Ale Hanka ani nestačila pochopit, kdy vše šlo proti její vůli. Jako by se na ni a její rodinu sneslo něco těžkého.

Problémy začaly i u manžela a synové často trpěli na podivné nemoci, dokonce i kočka se zdála připravovat se na smrt, svíjela se v temných koutech domu a odmítala jídlo.

Postihlo to i samotnou Hanku. Byla vždy unavená a cítila se velmi špatně.

Dům, přestože byl úplně nový, začal postupně chátrat.

Hanka úplně ztratila sílu. Bylo líto se na ni dívat. Všichni soucítili s kdysi hospodářskou a usměvavou ženou.

Populární zprávy teď

„Byla jsem propuštěna z nemocnice o 2 dny dříve a vydala jsem se domů potěšit manžela. Když jsem vstoupila domu, i nyní se ještě cítím znepokojeně“

Jiří Krampol v nemocnici: Jak se cítí známý herec

Jak vyčistit dvířka trouby: jednoduchý a levný způsob

Jak vypadají čtyři děti Nicka Vujicica: Příběh muže bez rukou a nohou

Zobrazit více

Radili jí, aby požádala někoho o pomoc, protože kdo ví, kam by to vše mohlo vést.

- Určitě to je uhranutí! - konstatovala nejbližší kamarádka.

- Ale komu bych byla potřebná, aby na mě uvalovali uhranutí. Snad jsem někomu něco zlého udělala?

- A co tedy? A mohli ti prostě závidět tvým úspěchům.

- No nevím. Vše se tak rychle změnilo.

- A o čem to mluvím! Znám jednu babičku. Všechno vidí a ví. Myslím, že pomůže.

Hanka už nekladla odpor.

Věděla, že pokud jí ta žena nějak nepomůže, tak to také neudělá hůř. Ale stojí za to to zkusit.

Následujícího rána se kamarádky sešly a jely do sousední vesnice.

Děti a dům Hanka nechala na maminku. Na pohled ta věštkyně byla obyčejná babička sedmdesátnice.

Mimochodem, ta už na hosty čekala, protože kamarádka Hanky ji o příjezdu předem informovala.

- A kdo to je s tebou? - zeptala se stará.

Dívka pokrčila rameny.

- Kdo tě tak nenávidí?!

- No, já jako takové nepřátele nemám.

- Jsi velmi dobrá, vím, ale oni toho využívali. No nic... pomohu ti!

Žena požádala kamarádku Hanky, aby vyšla z domu, a sama začala mluvit.

Celé jednání trvalo 3 hodiny. Ke konci Hanka už cítila mírnou úlevu.

- Ale to je jen začátek, - prohlásila stará, - Já jen odstranila to, co se stalo. Ale pokud svůj dům neochráníš a dál budeš do něj pouštět všechny po sobě, tak to nebude mít smysl.

Věštkyně naučila Hanku své tajné technice, která umožňuje postavit ochranu proti lidem se zlými úmysly.

- Udělej to a sama vše uvidíš! - řekla stará na rozloučenou.

 - No, a ty až záříš. Ulevilo se trochu? - Zeptala se kamarádka.

Žena jí poděkovala a řekla, že se jí opravdu ulevilo.

Nakonec i její synové začali uzdravovat a manželovi se začalo dařit v práci a samotné Hance se stalo mnohem lépe.

Dům znovu jakoby zjasněl a naplnil se radostnými barvami. Zbývalo jen postavit ochranu!

Když všichni usnuli, Hanka vzala z nočního stolku dvě jehly, přibrala svíčku a šla do kuchyně.

Po řadě, držíc knotem, Hanka rozžhavila jehly nad plamenem, v duchu prosíc Boha, aby je očistil od veškerého zla.

Pak žena vše stiskla v dlaních, zašeptala něco a zapíchla jehly do dveří. Dále zbývalo jen pozorovat.

Život se začal zlepšovat.

A tady před dalším víkendem zavolali přátelé. Řekli, že zastaví na návštěvu.

Hanka je neodmítla.

- Vypadáš dobře, - usmála se kamarádka.

- A toto je pro vás, dárky, - do místnosti vstoupil její manžel. Kamarádka vytáhla z jednoho vazu a zakřičela - praskla. No jak to?!

Vázka byla opravdu prasklá. Hosté se smutnili.

Ale Hanka hned pochopila - takhle funguje ochrana domu.

Té noci Hanka prostě nedokázala odtrhnout oči od kamarádky.

Ta se chvěla, neustále se chytala za srdce, mlčela, šikmo pohlížela na paní domu.

Hanka se jí na oplátku usmívala. Tak se projevil první nepřítel.

Když všichni odešli, Hanka sebrala vázu a zbytek dárků, vyvezla je do zahrady a spálila.

Na duši se jí opět ulevilo. Časem se ukázalo, že tato kamarádka nebyla jediným zdrojem neštěstí.

Další dvě známé také byly odhaleny na místě činu. Ale hlavně, že teď Hanka ví, jak se s takovými vypořádat a už se ničeho nebojí.