Žili jsme na hranici bídy.

Maminka pracovala na trhu, prodávala zeleninu a v noci umývala podlahu v supermarketu.

Viděl jsem, jak se jí třásly ruce, protože ji bolela záda a oči měla červené z nespavosti.

Hana byla první kráska u nás ve vsi, chlapci za ní běhali hordami.

Hana dokonce vyhrála soutěž "Miss Universita".

A jednou se ke mně přisedla při zkoušce: "Tak těžká otázka..."

Díky mně Hana složila všechny zkoušky, protože jsem jí pomáhal.

Jednoho večera se rozhodla poděkovat a pozvala mě do kina. A pak něžné polibky, objetí.

Ráno jsem se probudil v jejím lůžku.

Pochopil jsem, že je moje! Se svatbou jsme neotáleli - hned po 4. ročníku jsem ji požádal o ruku.

Těšila mě myšlenka, že taková královna, jakou je Hana, si vybrala mě! Přiznám se, že to velmi zvedalo sebeúctu.

Ale bylo jedno "ale" - kde budeme bydlet?

Populární zprávy teď

"Kdybych věděla, že v starosti děti prožerou mou penzi, nenarodila bych je. To snad není normální. Jsem starý člověk, potřebovala bych pomoc"

Královnina tajemství: Jak mohla Alžběta II. zdvořile ukončit nudný rozhovor

„Můj dědeček jezdil na velbloudu, můj vnuk na Land Roveru, ale můj pravnuk bude také jezdit na velbloudu“: šejk Rashid o nejbižší budoucnosti Dubaje

Jak vypadají a co dělají děti účastníků ABBA?

Zobrazit více

Rodiče Hany ke mně nebyli příliš vstřícní, protože mě považovali za "bosáka" a že jí nemůžu dát nic dobrého. Proto jsem se rozhodl promluvit s maminkou.

"Dobře, synku, dám ti tento byt. Jen je potřeba udělat opravu. Myslím, že na stará kolena mi na chatě bude dobře. Čerstvý vzduch, zahrada..."

Ale i tak v jejím hlasu byly tóny smutku a lítosti. Jsem její syn a prostě nemohla jednat jinak. Po svatbě jsme se přestěhovali do bytu.

Naštěstí rodiče Hany nám (spíše jí) darovali nové auto. Pravda, já na něm nesměl jezdit.

"To je moje autíčko! Ještě ho poškrábeš nebo narazíš do stromu. Jeď do kanceláře tramvají a nekraď mi benzín!" - vyčítala manželka.

"Chceš k mamince na chatu? Sedni si na vlak, proč bych měla s tebou jezdit na tu díru?" - zlobila se Hana.

Já maminku navštěvoval jednou týdně, ale Hana byla kategoricky proti. Hned jak uslyšela slovo "chata" - objevilo se spousta výmluv "mám schůzku, manikúru, pedikúru".

Snažila se mě přesvědčit, změnit plány.

Pak musíme jet k jejím rodičům, pak má kamarádka narozeniny v kavárně.

A já nemohl odmítnout, protože pak by na mě čekala hádka a noc na matraci.

Hana nepochopí, že moje maminka je stará, na důchodu, peníze sotva stačí. Manželka myslí jen na sebe. A já myslím na maminku.

Proto jsem podal žádost o rozvod.