Pocity mě přemohly natolik, že jsem s ním okamžitě začala vymýšlet naši budoucnost. Rychle jsme se vzali, nemysleli jsme na nic. Ano, první vážné pocity jsou vždy bez rozumu.
Měli jsme nádhernou velkou svatbu, která byla uspořádána na venkovském statku. Slavili jsme tři dny, jak by mělo být podle našich tradicí. Moje matka byla šťastná, že jsem našla svou lásku. Její svatební dar byl byt, který jí nechala moje babička. Byl to byt v nové budově, který bylo třeba renovovat. Ale to tehdy nebylo důležité. Hlavní věc je, že můj manžel a já máme vlastní střechu nad hlavou.
Maminka po svatbě neodešla stranou. Dala nám všechny své úspory na opravy. Měli jsme dost peněz na kompletní vybavení našeho bytu.
Zdálo se, že se můj život přeměnil na pohádku, ale na mé svatbě se můj otec setkal s mladou ženou a zamiloval se. Bylo mi velmi líto své matky. Nadále se radovala z mého štěstí, bez ohledu na to, že její život byl úplně zničen.
Táta nejen opustil matku a odešel k jiné ženě. Vyhodil ji z jejich společného bytu a prodal ho. Nikdy svému otci neodpustím takový špatný čin vůči mé matce.
Po oficiálním rozvodu rodičů moje matka velmi onemocněla. To mu umožnilo pospíšit si a nechat matku na ulici. Zatímco se moje matka léčila v nemocnici, hledala jsem pro ni řešení s bydlením. Byla přijata do nemocnice s mrtvicí, takže potřebovala každodenní péči.
Rozhodla jsem se vzít svou matku domů, abych se o ni starala a ve všem jí pomáhala. Můj manžel a já máme dva pokoje o rozloze 70 metrů čtverečních. Myslela jsem si, že to stačí na pohodlný pobyt pro tři lidi. Po mrtvici moje matka velmi ztichla, málo mluvila a těžko se pohybovala.
Tato situace mi otevřela oči a ukázala mého manžela. Požadoval, abych našla jiný byt pro svou matku. Vysvětlil to tím, že si nedokáže představit svůj život se svou tchyní a ona mu bude překážet. Ale jak jsem řekla dříve, moje matka mi dala tento byt a také v něm provedla opravy.
Ani jsem se s nim nebavila, ale hned jsem ho vyhodila. A víte, nestala jsem se z toho nešťastná. Pokud si muž na začátku našeho života dovolí takový přístup ke své milované ženě, dříve či později odejde k jiné. Mám dobrý příklad. Poučení, které jsem se naučila od svého otce, jsem získala na celý život.
Po nemocnici jsem vzala matku k sobě, jak bylo plánováno. Zpočátku to bylo těžké, ale nechci vidět svého otce ani manžela. Maminka se pomalu vzpamatovává, i když už nikdy nebude taková jaká byla dříve, veselá a radostná. Ale to je moje matka a mojí povinností jako dcery je starat se o ni do posledního okamžiku. A pak uvidíme, jak žít dál. Je dobré, že jsem neotěhotněla.
Zdroj: jemchyjinka.ru
Dříve jsme psali: POŘAD TVOJE TVÁŘ MÁ ZNÁMÝ HLAS SE VRACÍ: KDO SE ZÚČASTNÍ OSMÉ ŘADY