Na hrdlo mu přišla hořká hrudka, pokusil se dát dohromady, ale jeho ruce se zrádně třásly.

Jak si vůbec mohl myslet, že přijde doba, kdy nebude mít dostatek místa ve svém bytě.

- Tati! Není třeba se urážet a být psychotický! - Larisa, nejstarší dcera Victora Petroviče, vyběhla na balkon.

- Není toho moc žádat.

Nechte nám svůj pokoj, to je vše!

Pokud mě nelituješ, mysli alespoň na své vnoučata.

Děti budou brzy chodit do školy a musí s námi žít ve stejné místnosti.

- Laura, nebudu žít v pečovatelském domě, - řekl stařec klidně.

- Pokud jsou ty a děti v mém bytě stísněné, pak se přestěhuj k Michaelově matce.

Žije sama ve třípokojovém bytě.

Pro vás a chlapce bude samostatná místnost.

Muž. Foto: snímek obrazovky YouTube

- Víš, že s ní nikdy nebudu ve stejném bytě! - zakřičela dcera a ze všech sil zabouchla balkonové dveře.

Populární zprávy teď

Moderátorka si dopřála dámskou jízdu: Dana Morávková poslala pozdrav z lázní

Co nyní dělá mladší bratr Lucie Vondráčkové David: "Na jednom z turnajů měl dokonce zdolat 6 tisíc hráčů"

Vojta Dyk, který nerad mluví o svém soukromí, koupil ves: "Vůbec ani nechci, aby tam lidi jezdili"

"Malý Josífek je kopií jeho otce": Vendula Pizingerová a Josef Pizinger. Jak žije rodina

Zobrazit více

Petrovič pohladil starého psa, který mu a jeho manželce věrně sloužil mnoho let, a když si vzpomněl na svou Naděnku, rozplakal se.

Když si vzpomněl na svou ženu, vždy se mu tiskly slzy do očí.

Zemřela před pěti lety a nechala ho na pokoji.

Muž se cítil jako naprostý sirotek poté, co byla pryč.

Celý život kráčeli bok po boku; mohl si vůbec představit, že s dcerou a vnoučaty na něj bude čekat osamělé stáří.

Vychovávali Larisu s láskou a laskavostí a snažili se vštípit jejich dceři ty nejlepší vlastnosti.

Ale zjevně jim něco uniklo.

Žena. Foto: snímek obrazovky YouTube

Z jejich dcery vyrostla krutá narcistická osoba.

Barsik tiše zakňučel a lehl si k nohám svého pána.

Pes vycítil jeho stav mysli a trpěl tím, že jeho pán byl nešťastný.

- Dědečku! Nemiluješ nás vůbec? - Osmiletý vnuk vešel do místnosti.

- Co jsi ... Kdo ti řekl tento nesmysl? - Stařec byl překvapen.

- Proč nás nechceš opustit?

Je vám líto nechat mě a Kostě pokoj?

Proč jsi tak chamtivý? - Chlapec pohlédl na svého dědečka s opovržením a hněvem.

Victor chtěl svému vnukovi něco vysvětlit, ale uvědomil si, že mluví slovy své dcery.

Larisa už očividně dokázala dítě přemluvit.

- Dobře. Odejdu, - řekl stařec nezáživným hlasem. - Dám ti pokoj.

Už nemohl být v tomto prostředí.

Uvědomil si, že ho všichni v domě nenáviděli, od jeho zetě, který s ním dlouho nemluvil, až po jeho vnuka, který byl přesvědčen, že jeho dědeček vzal jeho pokoj.

- Tati! Opravdu souhlasíte? - Přiběhla spokojená Larisa.

- Vážně, - řekl stařík tiše. - Slib mi, že Barsikovi neublížíš. Cítím se jako zrádce.

- Přestaň! Postaráme se o něj, chodíme s ním několikrát denně.

A o víkendech vás navštívíme spolu s Barsikem, - slíbila moje dcera. - Vybrala jsem pro vás nejlepší penzion, uvidíte, bude se vám tam líbit.

Muž. Foto: snímek obrazovky YouTube

O dva dny později šel Petrovič do pečovatelského domu.

Jak se ukázalo, dcera se už předem domluvila a čekala, až se její otec konečně vzdá.

Když vstoupil do dusné místnosti, která páchla vlhko a štěnice domácí, litoval svého rozhodnutí.

Larisa ho podvedla, když mu řekla o pohodlných životních podmínkách.

Neskončil v soukromém penzionu, ale v obyčejném pečovatelském domě, kde žili nešťastní a opuštění lidé.

Muž. Foto: snímek obrazovky YouTube

Po rozložení věcí šel dolů.

Posadil se na lavičku a téměř plakal.

Při pohledu na bezmocné staré lidi si představoval, jaká bídná existence ho za pár let čeká.

- Je nový? - zeptala se hezká stará žena a posadila se vedle něj.

- Ano, - stařec si těžce povzdechl.

- Nedělej si starosti. Nejdřív jsem také plakal a trpěl a pak jsem to snášel. Jmenuji se Valentina.

- Victor, - představil se muž. - Poslali tě sem i tvoje děti?

- Ne. Můj synovec.

Rozhodla jsem se nechat byt synovci, ale myslím, že jsem spěchala.

Převzal byt a dal mě sem. Děkuji, že mě nevydal na ulici.

Mluvili do pozdních večerních hodin, vzpomínali na nejlepší mladé roky svého života, na své spřízněné duše.

A další den, hned po snídani, se znovu vydali na procházku.

Tato žena přinesla Petrovičovi do života alespoň trochu radosti a rozmanitosti.

V té místnosti nemohl být, celý čas trávil venku.

Nechutné bylo také jídlo v jídelně.

Jedl velmi málo, jen aby si udržel sílu.

Petrovič čekal na svou dceru.

Doufal, že si to Larisa rozmyslí, bude mu chybět a vezme ji domů. Ale čas plynul a ona stále nepřicházela.

Jednoho dne se rozhodl zavolat domů, aby zjistil, jak se Barsikovi daří, ale k telefonu nikdo nepřišel.

Jednoho dne Petrovič u vchodu uviděl svého souseda Štěpána.

Štěpán si toho starého muže také všiml, as výrazem překvapení ve tváři k němu spěchal.

- Tady jsi! - chlapec byl překvapen. - Proč vaše dcera lže, že jste šli žít na vesnici?

Okamžitě jsem věděl, že něco není v pořádku. Věděl jsem, že svého Barsika nevykopnete na ulici.

- Co myslíš? - Viktor Petrovič nerozuměl. - Co se děje s mým psem?

- Neboj se, dali jsme ho do útulku.

Já sám nevím, co se stalo. Podívám se, Barsik sedí přede dveřmi dnem i nocí a ty to nevidíš.

Potkal jsem Larisu a zeptal se, jestli se vám něco stalo.

Řekla, že jste se rozhodli žít na vesnici a ona prodává svůj byt a stěhuje se ke svému manželovi.

Pokud jde o psa, vysvětlila, že je starý a že se o něj nechcete starat.

Victor Petrovič, co se děje obecně? - zeptal se Štěpán, když viděl, jak bledý se stařík otočil.

Petrovič mu řekl všechno.

Řekl mu, že je připraven dát všechno, jen aby vrátil čas a nedopustil se svého ukvapeného činu.

Muž. Foto: snímek obrazovky YouTube

Nejen, že ho jeho dcera připravila o normální existenci, ale také vyhodila Barsika na ulici.

- Opravdu chci jít domů, synu, - zašeptal stařík.

- Byl jsem právě tady v podobné záležitosti.

Jsem právník a často hájím práva starších osob.

Právě teď řeším případ starého muže, jehož sousedé vzali jeho dům.

Neboj se. Pokud jde o mě, neměli jste čas se podívat? - zeptal se muž.

- Ne. Pokud mě neodhlásila.

Upřímně, už nevím, co od své dcery očekávat.

- No tak, čekám na tebe v autě, - řekl Štěpán. - To bys neměl dopustit! Co je to za dcera po tom.

Petrovič rychle vstal, rychle si dal věci do tašky a šel dolů.

U vchodu narazil muž na Valentinu.

- Odcházím. Potkal jsem svého souseda, který řekl, že moje dcera vyhodila mého psa a prodává byt.

Tak to tak je, - řekl muž.

- Jak je to? - Zmatená žena. - A já?

- Neboj se, jakmile se o všechno postarám, přijdu a vezmu si tě, - slíbil Petrovič.

- Říkáš takové věci. Kdo mě potřebuje? - řekla žena smutně.

- Omlouvám se. Čekají na mě.

Nebuď smutnou, svůj slib splním.

Victor Petrovič se nemohl dostat domů.

Byt byl zamčený a starý muž neměl klíče.

Štěpán ho vzal dovnitř.

Brzy vyšlo najevo, že Larisa už v bytě nežila, před několika dny se přestěhovala ke své tchyni a pronajala byt nájemcům.

Díky Štěpánovi se starci podařilo obhájit své právo na bydlení.

O tři měsíce později se Victor Petrovič přestěhoval do nového domu.

Štěpán starcovi ve všem pomáhal a teď se laskavě nabídl, že ho s Barsikem pohne.

- Zastavme se na jednom místě, - zeptal se Petrovič.

Stařík z dálky viděl Valentinu.

Seděla na jejich lavičce a smutně pohlédla do dálky.

- Valentino, - zavolal na ženu.

- Nyní máme ve vesničce malý domek.

Čerstvý vzduch, rybaření, bobule, houby, všechno poblíž. Pojďme? - Usmál se Petrovič.

- A jak můžu jít? - Žena byla zmatená.

- Jen vstaň z lavičky a pojď s námi, - zasmál se muž. - Rozhodněte se! Tady pro nás nemáme co dělat.

- Dobře! Počkáš deset minut? - usmála se Valentina a nedokázala zadržet slzy.

- Samozřejmě, že budu! - Muž se usmál.

I přes intriky bezohledných dokázali tito dva obhájit svoji šanci na štěstí.

Zdroj: adme.ru

Dříve jsme psali: Megan Markle a princ Harry poskytli rozhovor Opře Winfrey. Mluvili o opakování příběhu s Dianou

Připomínáme: Chudý pár 24 let snil o svatbě, ale nemohl si ji dovolit: Podnikatel uslyšel příběh zamilovaných. Hosté plakali štěstím