“Nejsem žádný hrdina”: jak sedmnáctinásobný mistr světa zachránil život dvaceti lidem a navždy si tím zničil kariéru

Šampion je ten, kdo míří k vítězství a vyhrává. V historii lidstva je takových lidí mnoho. Jeden z nich, sportovec Šavarš Karapetjan však titul šampiona zasluhuje jako nikdo jiný. Jakmile se dozvíte něco málo o jeho životě, budete souhlasit.

Karapetjan je arménský plavec, který se stal sedmnáctinásobným mistrem světa. Třináctkrát se stal mistrem Evropy a sedmkrát mistrem SSSR. Kromě toho jedenáctkrát překonal světový rekord. Opravdovým šampionem ho však nedělají jen jeho sportovní úspěchy.

Jak se stal plavcem? Když mu bylo patnáct, přepadla ho skupina chuligánů. Zmlátili ho, přivázali k němu velký kámen a hodili ho do jezera. 

Vyvinul obrovské úsilí, osvobodil ruce z pout a zbavil se kamene, který ho táhnul ke dnu. Tak se mu podařilo přežít. Po tomto incidentu se dal na plavání. Vyhrál několik závodů ve své zemi a rychle se proslavil. Již v osmnácti letech se stal mistrem SSSR a o dva měsíce později mistrem Evropy, když překonal světový rekord. 

Závist ho pronásledovala všude. Konkurence se ho dokonce pokusila sprovodit ze světa, když mu během mistrovství v Kyjevě někdo manipulovat s kyslíkem. Ale i za takových podmínek, které Karapetjana málem stály život, dokázal závod vyhrát.

V roce 1974 podruhé málem zemřel. Autobus, kterým cestoval, málem spadl ze srázu.    Plavec zachoval chladnou hlavu. Sedl za volant a opatrně zařadil zpátečku, dokud se nedostal na bezpečné místo. Svojí iniciativou tehdy zachránil 30 lidských životů včetně toho svého. 

Následující události ovlivnily celý jeho život. Dva roky po incidentu s autobusem se Karapetjan procházel na břehu jednoho jerevanského jezera. Najednou se kolem něho minul trolejbus a vjel přímo pod led...

Náraz byl tak silný, že většina pasažérů ztratila vědomí, zatímco trolejbus šel ke dnu. Plavec neváhal, přesně věděl, co musí udělat.

Skočil do vody, nohama rozbil okno trolejbusu a začal vytahovat lidi ven. Pomáhal mu bratr a kamarád. Trolejbus se nacházel 25 metrů od břehu v hloubce deseti metrů. Karapatjev se třicetkrát potopil, aby zachránil co možná nejvíce lidí. Celkem vytáhl 46 pasažérů z 92. Dvacet z nich přežilo. Nebýt tohoto hrdiny, následky nehody by byly mnohem horší. 

Karapetjan za svůj hrdinský čin zaplatil vysokou cenu. Poté, co se třicetkrát potopil, sám kvůli nedostatku kyslíku ztratil vědomí. Později mu byl diagnostikován zápal plic a otrava krve, jelikož voda v jezeře byla znečištěná.

Čtyřicet šest dní byl v kómatu. Tím kariéra plavce kvůli nadměrnému vyčerpání bohužel skončila.

Do roku 1982 o hrdinském činu Karapetjana nikdo nevěděl, jen obyvatelé Jerevanu. Až noviny Komsomolskaja pravda vydaly článek o podvodní bitvě šampiona. Po zveřejnění článku dostal Karapetjan spoustu dopisů a proslavil se v celém Sovětském svazu. Nicméně od přírody skromný Šavarš Karapetjan ve svém činu žádné hrdinství neviděl. “Nejsem žádný hrdina,” říkával...