Ztráta milovaného domácího mazlíčka je skutečnou ránou pro každou osobu. Mnozí zvířata berou jako členy své rodiny.
Ernest Montague ví, co to znamená ztratit někoho velmi blízkého. Když jeho pes, černo-bílý pitbul Bolo, zemřel, rozhodl se mu vzdát hold. Napsal několik dojemných a moudrých slov, která Vás mohou inspirovat:
"Každý, kdo věří, že přišel o psa kvůli jeho smrti, se mýlí. Nebudu chodit kolem horké kaše a napíšu to hned. Psi nikdy neumírají. Unavují se, stárnou, bojí je kosti. Ale neumírají.
Jejich svět je kakofonií vůní. Květina, kuřecí kost, vůně jiného psa. A Vaše. To činí jejich svět dokonalým a v ideálním světě není místo pro smrt. Procházky s Vámi jsou vše, co mají.
Když si myslíte, že jsou mrtví, nejsou. Jen usnuli ve Vašem srdci. Vrtí tam ocasem. Proto Vás tolik bolí srdce a v očích se objevují slzy. Jak neplakat, když šťastný pes vrtí ocasem ve Vašem srdci? Říká Vám: Děkuji Ti, že jsi mi dal to nejlepší a nejteplejší místo na spaní, své srdce.
Za pár let bude spát tvrději a déle. Stejně jako Vy. Byl to DOBRÝ PES, oba to víte. Psi nejsou mrtví. K tomu nikdy nedojde. Spí ve Vašem srdci a probouzí se, když to nečekáte. Takoví jsou!
Je mi líto lidí, jejichž psi v jejich srdcích nespí. O tolik jste přišli. Promiňte, teď už musím plakat..."
Po přečtení těchto neuvěřitelných slov není třeba nic dodávat. Díky moc, Erneste!
Ztratili jste někdy svého milovaného domácího mazlíčka?