Ti byli v takovém šoku, že si ani zanepamatovali hrdinčino jméno.
Později se zjistilo, že se jednalo o Ingu Požalujstinu.
"Byla jsem na procházce se svou kamarádkou Taťanou Parchomenko. Kráčely jsme, povídaly si, když si Taťana najednou všimla, že se nějaké dítě topí. Okřikla mě, běžely jsme k rybníku, pak k mostu... Abych byla upřímná, byla jsem velmi vyděšená, a když jsem mu spěchala na pomoc, moc hlavní myšlenkou bylo jen to, abych se neopozdila. Ve vodě byl zhruba devítiletý chlapec a rukama se pokoušel chytit mostu. Popadla jsem ho a vytáhla ho z vody. Byla jsem v takovém šoku, že se mi zdálo, že je lehký jako peří. Uklidnila jsem ho, dala jsem mu svou bundu a odvedla ho domů k rodičům. Mám osmiletého syna a nedokážu si ani představit, co bych dělala, kdyby můj syn byl na místě toho chlapce. Myslím, že každá matka by se v podobné situaci zachovala stejně."
Je skvělé vědět, že mezi námi žijí hrdinové. Každý může udělat něco velkého. Vezměte si příklad z Ingy a nikdy nebuďte lhostejní k těm, kteří potřebují pomoc. Děkujeme, Ingo.