"Jak jsem si vzala svou matku": příběh neobvyklé rodiny

V r. 1971 se začínalo rozvíjet hnutí za svobodu žen. Profesorka Kalifornské univerzity Lillian Faderman se obrátila na ředitelku studijní sekce Phyllis Irwin, aby s ní projednala svůj nápad na nový kurz.

Tím odstartoval milostný příběh, který trval půl století. Zahrnoval adopci a skončil mimořádně neobvyklou svatbou.

Když se Lillian a Phyllis seznámily, ve většině amerických států stále fungovaly zákony proti LGBT komunitě.

V Kalifornii byl zákon proti sodomii zrušen teprve v r. 1975. Rozhodnutí vstoupilo v platnost následující rok.

"Téměř kdekoliv na světě jsme byly považovány za zločince" řekla Lillian v rozhovoru pro BBC. "Většina leseb své vztahy tajila."

První kroky v utajení 

Když spolu ženy začaly chodit, nemluvily s ostatními o své orientaci.

"Byla to doba, kdy bylo nutné mít zavřená ústa a žít, jako by se nic nedělo" říká Phyllis.

Univerzitní kolegy však bylo těžké zmást. "Říkali nám Fillian a Lillis, protože jsme všude byly spolu" vzpomíná Faderman.

"Myslím si, že všichni pochopili, že jsme tvořily pár, když začaly vycházet mé knihy o dějinách lesbismu."

Mateřství

V r. 1974 se rozhodly mít dítě. Lillian je o jedenáct let mladší než Phyllis, takže šla na reprodukční kliniku.

Umělé oplodnění v té době nebylo běžnou praxí, a to zejména v případě svobodných žen. Lillian však přesvědčila lékaře, aby jí pomohl.

"Lékař se mě zeptal, proč nejsem vdaná, když chci dítě" vzpomíná. Odpověděla jsem: "Je mi čtyřiatřicet, mám vědeckou hodnost a jsem druhou univerzitní viceprezidentkou studijní sekce. Muži to se mnou mají těžké."  

Lékař kývl na umělé oplodnění, které bylo úspěšné.

Tříčlenná rodina

Lillian v r. 1975 porodila syna Avroma. Bylo to jediné dítě v rodině.

Ženy brzy pochopily, že jejich situace má z hlediska zákona vážné nedostatky.

"Znepokojovalo nás, že mezi námi neexistoval žádný zákonný vztah" vzpomíná Lillian. "Bály jsme se, že kdyby Avrom onemocněl a Phyllis by ho vzala k lékaři, neexistoval by žádný zákonný důvod považovat ho za jejího syna.

V té době páry stejného pohlaví nemohly adoptovat a využít umělé oplodnění.

Matka a dcera

Rozhodly se tedy využít zákona, který umožňoval dospělým s věkovým rozdílem minimálně deset let vzájemnou adopci.

V tomto případě by se Phyllis mohla stát Avromovou babičkou.

Pár o svém rozhodnutí nepochyboval.

"Byl to pro mě jen způsob, jak se stát Avromovou zákonnou příbuznou" řekla Phyllis. V rozhovoru pro BBC dokonce vtipkovala, že mezi nimi došlo k incestu.

Lillian se k tomu vyjádřila vážněji. "Nezdálo se nám to divné, protože jsme spolu nikdy nezacházely jako matka s dcerou. Šly jsme do toho, abychom obyšly zákon."

Maminka Phyllis

Ženy využívaly svou legendu nejen ve vztahu k byrokracii.

"Když se Avrom narodil, nebylo kolem něj mnoho dalších dětí vychovávaných dvěma lesbickými matkami. Když byl malý, svým kamarádům Phyllis představoval jako babičku" říká Lillian.

"Myslím si, že to pro něj bylo snazší, i když moc dobře věděl, že Phyllis je jeho druhá matka."

"Vždy jí říkal maminka Phyllis. Teď je mu pětačtyřicet, ale stále jí tak říká" dodala Lillian.

Manželství stejnopohlavních párů bylo v Kalifornii legalizováno v r. 2008. Lillian a Phyllis se vzaly den po schválení zákona.

Nezrušily adopci, takže se z hlediska zákona staly matkou a dcerou, které uzavřely manželství.

"Adopce pro nás existovala pouze na papíře, takže nám to bylo jedno" říká Lillian.

Špatné zprávy

Ženy se však brzy dozvěděly, že jejich manželství je neplatné, protože nezrušily adopci.

V řadě amerických států by navíc teoreticky mohly být stíhány za incest, pokud by je navštívily bez zrušení adopce.

Když bylo manželství stejnopohlavních párů v r. 2015 legalizováno na celém území USA, právník jim poradil, aby zrušily adopci a znovu se vzaly. To také udělaly.

Jejich syn Avrom se na ně záhy obrátil s prosbou. "Jakmile se ho Phyllis "zřekla", pochopil, že mezi nimi neexistuje žádný zákonný vztah, a požádal ji, aby ho adoptovala."

A znovu adopce

Za přítomnosti manželky a syna Avroma se konal krásný obřad.

"Bylo to něco výjimečného" vzpomíná Phyllis. "Když byl ještě v lůně, zpívala jsem mu ukolébavky, když byl ještě dítě, měnila jsem mu plenky. Teď je to dospělý muž a chce, abych se stala jeho zákonnou matkou."

Lillian Faderman se v r. 2003 o rodinný příběh podělila ve své autobiografii "Naked in the Promised Land" (Obnažená v Zemi zaslíbené).