Takhle vypadá vesnice, kterou obývají samé ženy

Zajímavé je, že právě zde se nachází vesnice, kterou obývají samé ženy. Ne, nejsou tak bojovné jako jejich předkyně, ale stejně se snaží žít výhradně jako ženský kolektiv. S muži komunikují pouze za účelem plození potomků.

Vesnice Noiva do Cordeiro existuje jen 129 let. V r. 1891 ji založila Maria Senoria de Lima, která byla kvůli nevěře vyhnána ze své rodné vesnice. Navíc byla exkomunikována a její rod prokleli do pátehé kolena. V mládí byla provdána za muže, kterého nemilovala. Po několika letech se zamilovala do jiného a "zhřešila".

Pak se rozhodla založit svou vlastní vesnici, ve které nesměli žít žádní muži. Přijímala pouze ženy. Udělala vše pro to, aby se jim tam žilo dobře.

Nyní ženskou vesnici obývá přes šest set osob ve věku od jedenadvaceti do pětatřiceti let. Většina z nich se věnuje "mužské" činnosti, farmářství. Je zajímavé, že obyvatelky neobvyklé vesnice prakticky neznají hádky, závist a žárlivost, tedy vše, co je běžně charakteristické pro ženské kolektivy.

Některé dámy jsou vdané, a dokonce mají děti. Žijí s nimi však pouze dcery. Synové a manželé bydlí pár kilometrů od Noivy do Cordeiro. Ženy mohou vesnici opouštět.

Muži mohou do vesnice pouze v určité dny, nejčastěji o víkendu. Dalším zákazem je manželství mezi nesezdanými ženami z vesnice a syny vdaných žen. Jde o to, že obyvatelky vesnice jsou i tak ve větší nebo menší míře v příbuzenském vztahu.

Ženám z této vesnice velmi chybí muži. Většinu obyvatel sousedních vesnic tvoří jejich vzdálení nebo blízcí příbuzní. Ženy si stěžovaly, že se už několik let s nikým nelíbaly. Před několika lety na Facebooku oslovovaly muže z celého světa.

Hledaly takové, kteří by byli ochotni se za nimi přestěhovat do Brazílie. Museli by však žít mimo vesnici. Na tuto výzvu reagovaly tisíce svobodných mužů. Bylo jich tolik, že ženy dokonce musely uspořádat casting.