Justýna se po čtyřech letech rozvedla s manželem: "Byla jsem uklízečka, kuchařka a chůva"

"Pravda je taková, že si většina z nás dělá iluze, že naši manželé ocení, jak se snažíme a staráme o domov. Vždy máme vypráno, vyžehleno, děti jsou umyté, domácí úkoly hotové, oběd připraven a dům uklizen. Možná si toho na samém začátku váží, protože chtějí, abychom uvěřily, že je to zajímá. Podle mého názoru jsou však bohužel všichni stejní... Dříve nebo později se k nám začnou chovat jako ke služkám, které myslí jen na to, aby jim vypraly spoďáry a uvařily polévku. Protože my přece nemáme žádné jiné sny, že?

Mám takového života dost, takže jsem svému manželovi řekla, že pokud se to nezmění, budu chtít začít nový život, ale už bez něj. Kvůli tomu jsem u oltáře v krásných bílých šatech manželský slib neskládala. Když mi můj milovaný nasazoval prstýnek, představovala jsem si něco jiného. Chtěla jsem partnerství a aby někdo ocenil mou práci.

Naše cesty se velmi rychle rozešly, už po čtyřech letech manželství. Po práci byl vždy unavený, hned se rozvalil na gauči a začal mi vyčítat, že je Tonda špinavý, má modřinu a jeho sestra prý své děti vychovávala jinak, protože kdykoliv ji navštívil, dům zářil čistotou a děti měly čisté oblečení. WOW, pomyslela jsem si. Ideální rodina, stejně jako můj manžel. Když jde o rozkazy, je tím prvním, jakmile však potřebuji podat pomocnou ruku, hlásí se jako poslední.

Zatímco já se snažím rozpůlit, on bere vše na lehkou váhu a říká: "Klid, máme čas." No jasně, nemusí přece oblékat děti, nakrmit je, obléct se a uvařit oběd. Ale nejhorší na tom je, že jsem si na to zvykla...

Obídky, dezertíky, vždy nalíčená, nikdy jsem po něm nic nechtěla, když udělal večeři, vychvalovala jsem ho do nebes. PROČ? Čím se liší jeho večeře od mé? A bohužel si tohoto syndromu všímám u většiny kamarádek. Lehký život mají jen ty, které po svých partnerech něco chtějí. Jsou naučené, že on vše koupí, vše platí, ony nemusí vařit a o děti se starají babičky a ony, když mají čas po práci. Jejich manželé je obskakují. Mělo by to tak být?

Byla jsem vychována v přesvědčení, že MUSÍM vařit, MUSÍM uklízet, starat se o děti a o vše, úplně o vše v domě. Jaké povinnosti má můj manžel? Chodí do práce stejně jako já. A kromě toho musí po práci vyvenčit psa. Ano, vím. Velmi složitá činnost.

Nejhorší na tom všem je to, že jsem (a pravděpodobně i většina z těch, které to čtou) zaťala zuby a s falešným úsměvem vykonávala činnosti, které v nás zabíjí ženy, jimiž jsme byly, když se do nás naši manželé zamilovali. Později, když máme čím dál víc povinností, v nás vidí kuchařky, uklízečky a matky a nevidí v nás sexy ženy, kterými jsme kdysi byly. Utíkají z domova k ženám, jakými jsme byly před lety. Vím, že to není fér, ale málokterý muž dokáže ocenit naše úsilí.

BOHUŽEL.

Nechci nikoho naštvat, ale jen si samy odpovězte na otázku: Dělají toho pro vás muži tolik, jako vy pro ně? Vsadím se, že nedělají ani čtvrtinu toho, co vy. A proč? Protože nás berou jako služky, které jim stejně budou vždy po boku, protože takhle přece vypadá rodina. Ale ne. Takhle by rodina vypadat neměla.

Vypadá tvůj den stejně jako můj? Večer děláš oběd na zítra, zatímco tvůj manžel si hraje s dětmi nebo sleduje televizi. Když se chceš osprchovat a obléknout si pěkné prádlo, tvůj manžel říká, že dnes ne, nebo už spí, protože je přece unavený. Ráno kromě sebe musíš obléknout i děti a nutně pro všechny připravit snídani. A co dělá manžel? No manžel je do školy odvézt nemůže, protože má tak zodpovědnou práci, že nesmí přijít pozdě.

Z práce se vracíš o hodinu dříve s plnými taškami a po boku máš rozhádané děti. Každou chvíli ti praskne hlava a navíc jsi to zrovna dostala, ale koho to zajímá. Jdeš rychle domů a děláš oběd, protože za chvíli přijde ON. TEN NEJDŮLEŽITĚJŠÍ. Když se posadí ke stolu, nečekej, že tě pochválí, jak je to dobré, protože to je přece tvá povinnost. Nedejbože ti není dobře a objednáš pizzu. Pak od něj uslyšíš: "Nemáš za co utrácet?" Škoda, že mu to nevadilo na úplném začátku vztahu, když jste si každý týden něco objednávali. Do večera se staráš o děti, ale tvůj manžel si toho nevšímá. Možná se chystá do posilovny, protože se o sebe přece musí starat.

Ano, jsem neskutečná blbka, že jsem se nechala zmást a věřila jsem, že mě někdo bude brát jako partnerku. Zlato, kdy jsi naposledy udělala něco pro sebe? Když jsi od svého muže naposledy slyšela, že je do tebe blázen? No právě. Odpověď boří vše, co jsi plánovala před svatbou.

Existuje šance na úspěšný vztah?

Myslím, že ano, ale pouze pokud jsou už na samém začátku stanovena pravidla. Nesmí to vypadat tak, že všechno děláš ty a máš pocit, jako bys ve svém vlastním domě byla služkou. Nedovol, abys byla neustále frustrovaná a otrávená svým životem. Nemusíš to snášet a ani bys sakra neměla!"