Čistší jsou i kanály Benátek (je pravda, že delfíni tam zatím nejsou). Fakta v detailech hodnotí, jaký efekt to bude mít v dlouhodobé perspektivě a jak jsou taková zelená vítězství dobrá.
Teze č. 1: Množství oxidu uhličitého klesá, vzduch je čistší.
Aby se zabránilo šíření koronaviru, byl po celém světě omezen letecký, železniční i automobilový transport, byla pozastavena výroba a lidé z kanceláří přešli na home office. Všeobecná karanténa je příčinou nové neplánované tendence. Experti odhadují, že výsledkem snížení ekonomické a průmyslové aktivity v roce 2020, poprvé od dob finanční krize v letech 2008-2009 dojde ke snížení emisí a znečištění.
Před dvanácti lety se výsledkem globální recese a vysokých cen za ropu stalo snížení emisí o 50 %.
Čína je lídrem co se skleníkových plynů týče. Opatření, přijatá pro zabránění šíření koronaviru, vedly ke snížení výroby v klíčových odvětvích průmyslu o 15-40 %. Ve výsledku se množství oxidu uhličitého v atmosféře snížilo o 25 %.
Snímek NASA, který ukazuje, jak se nad Čínou snížilo množství oxidu dusičitého v atmosféře:
Znečištění atmosféry na Wu-chanem v lednu a únoru:
Množství skleníkových plynů se snížilo i nad Evropou, zejména nad Itálií.
Vzduch je čistší i nad Jižní Koreou a Velkou Británií, která jako jedna z posledních zemí přijala opatření proti šíření viru.
Doprava v New Yorku klesla o 35 %, čímž se snížila i přítomnost výfukových plynů o 50 %.
Ředitel projektu Earth Economics Jordan Wildish vypracovat online panel pro sledování kvality vzduchu během pandemie koronaviru. Emise v různých amerických městech se snížily od 12 % (San Francisco) do 25 % (Los Angeles).
Teze č. 2: Globálně bude mít pandemie na ekologii negativní vliv
Chirurgická maska na jezdících schodech ve Washingtonu v USA
Neplánovaná ekologická politika opatření v roce 2020 ponese neuvěřitelné výsledky, ale ekonomická krize odvleče veškerou pozornost, sílu i plánované finanční vklady do boje s globálním oteplováním a zpomalí přechod na solární energii. Agentura Bloomberg sdělila, že poptávka po solární energii klesne, jelikož politici i korporace se soustřeďují na krátkodobé ekonomické stimuly, nikoliv dlouhodobé solární technologie. Finanční krize zpomalí realizaci programů na snížení emisí i znečišťování oceánů.
Slunečná se může změnit kvůli uzavření Ordinace v růžové zahradě: Martina Zounara a Simonu Brdičkovou čekají změny
“On za mnou přijel z Kanady”: Je známo z čeho Lucie Vondráčková v poslední době měla radost
Zpěvák kapely Citron Láďa Křížek opouští svou ženu: Rozvod po 35 letech
Největší psi na světě: deset neuvěřitelně velkých plemen
Zatím je brzo dělat jednoznačné vývody, nicméně ačkoliv se snížilo množství emisí ve vzduchu a znečištění životního prostředí, naopak se zvýšila poptávka po jednorázových předmětech osobní hygieny a množství medicínského odpadu bude obrovské. Současná situace nivelizuje úsilí, vložené do popularizace městské hromadné dopravy. V mnohých ekologických otázkách to tak bude krok zpět a bude třeba hledat nová řešení.
Teze č. 3: Ekologická krize a pandemie jsou stejné povahy: antropogenní
Pracovníci cihelny v nepálském Bhaktapuru
Člověk proniká do deštných pralesů a dalších divokých krajin, kácí lesy, zabíjí zvířata nebo je loví, vězní do klece a posílá na trh. Narušuje přírodní ekosystém, čímž nutí viry opustit jejich přirozené prostředí. Viry pak hledají nové místo pro život a často se tím místem stáváme my. Podle studií tři ze čtyř nových infekcí se na člověka přeneslo ze zvířat.
Zástupci Greenpeace se domnívají, že současná krize je pádným důvodem k revizi civilizačního paradigma, které je podle nich založeno na národním egoismu. Tvrdí, že změny klimatu povedou k vážnějším důsledkům, než je koronavirus. Mohou to být miliony klimatických uprchlíků, lesní požáry, smog, záplavy. A proto je třeba vypracovat nová pravidla v ekonomice a politice, která povedou k záchraně klimatu.
Teze č. 4: Klimatická krize a rozšíření virů spolu souvisí (vše může být ještě horší)
Prázdné Postupimské náměstí v Berlíně, 22. březen
Každý pacient s nemocí Covid-19 může nakazit více než jednoho člověka, což znamená, že tempo nákazy se zvyšuje. CO se změny klimatu týče, tak procesy, které ovlivňují oteplování, mají stejný efekt jako Covid-19: také se zrychlují.
V roce 2018 bylo 60 milionů lidí postiženo následky extrémních klimatických změn. Dva miliony lidí museli emigrovat kvůli záplavám, vichřicím či suchu. Horko je dnes hlavní příčinou spojenou se smrtností kvůli klimatickým změnám. Globální oteplování zvětšuje riziko nešťastných událostí, množství infekčních onemocnění a přírodních katastrof.
Teze č. 5: Ekologičnost je klíčovým návykem, který se lidstvo díky pandemii může naučit
Opice přechází silnici před prezidentským palácem v indickém Novém Dillí
Vědci tvrdí, že nyní čelíme největšímu experimentu ve snížení znečištění ovzduší. Ekovítězství v Číně, Jižní Koreji, Itálii, Americe či Velké Británii jsou ilustrací toho, co bychom v budoucnu mohli vidět při přechodu k ekonomice s nízkou úrovní emisí. Samozřejmě, že taková nucená radikální opatření jako je dočasné pozastavení výroby, zastavení letecké, železniční i automobilové dopravy mají velký dopad na ekonomiku a blahobyt lidstva, což je globálně špatně.
Usedlý způsob života způsobený izolací se může ukázat jako komfortnější a ekonomičtější. Pro planetu jenom dobře: méně dopravy = méně výfukových plynů, práce z domu = snížení spotřeby energie. Třeba to nakonec povede ke změně metod práce a způsobu života. Třeba nás to donutí se v budoucnu zamyslet, zda je opravdu nutné tak často jezdit autem a plýtvat pohonnými hmotami.
Nemáme však žádnou garanci, že i po krizi nové návyky zůstanou. Optimisté i nadále touží a trvají na tom, aby se lidstvo chovalo ekologičtěji. Přesedneme na jízdní kola, budeme podporovat etickou výrobu produktů? Člověk by se musel vzdát antropocentrismu a věnovat pozornost jiným smyslům života…