Ve škole byl často zesměšňován jinými dětmi. Byla to nejtemnější stránka jeho dětství a měla obrovský dopad na jeho osobnost. Přesto vyrostl plný optimismu a snažil se netrápit svým onemocněním. Nyní pomáhá dětem a mladým lidem se stejným syndromem.
V listopadu 2014 obdržel dopis od matky malého chlapce. Dvouletý Zackary trpí stejným onemocněním jako Jono. Ještě horší je, že chlapec musí žít s plastovou trubicí, díky které může fungovat. Jeho průdušnice je příliš úzká na to, aby mohl dýchat samostatně. Zackary začíná chápat, že kromě vážné nemoci vypadá úplně jinak než jeho vrstevníci. Jeho matka se bojí, že v budoucnu by mohl mít problém s vyloučením ze strany spolužáků. Chlapec potřebuje stálou podporu a optimismus, které mu pomáhájí v každodenním životě.
Pro Zackaryho je Jono hrdina, protože se mu podařilo dosáhnout toho, o čem chlapec sní. Vidí, že muž je radostný a jeho život je šťastný. Jono se dokázal osvobodit od špatných vzpomínek na minulost. Nadace Adelaide Now zaplatila Jonovu cestu do Austrálie, kde žije Zackary. Brit tuto nabídku bez váhání přijal. Zackaryho sen se konečně splnil. Na své cestě se Jono setkal s dalšími nemocnými dětmi, aby jim představil svůj příběh a Zackaryho:
"Všichni známe lidi, kteří jsou schopni nám říct, že něčeho nemůžeme dosáhnout, protože jsme nuly. Pokud si však začneme věřit a mít pozitivní přístup, můžeme dosáhnout všeho."
Po Jonově návštěvě získal Zackary velkou odvahu. Operace, která se má uskutečnit v nejbližší době, umožní jeho průdušnici fungovat nezávisle. Bude to velmi těžká a nezbytná operace, během níž bude chlapci zlomena čelist. On sám o tom mluví takto:
"Pokud si věříš a máš pozitivní přístup, určitě dosáhneš všeho, po čem toužíš."
Díky jejich příběhu má mnoho lidí, kteří trpí touto nemocí, odvahu čelit každodenním problémům. Jejich optimismus je obdivuhodný a stojí za to ho následovat.