Šest chlapců strávili více než rok na neobývaném ostrově a přežili

Jen to naštěstí skončilo lépe než román Williama Goldinga. Šest chlapců ve věku 13-16 let z ostrova Tonga, kteří ukradli člun, se rozhodli trochu cestovat po polynéských ostrovech. Chlapi si jídlo vzali s sebou a byl to minimum: jen banány a nějaké kokosové ořechy. Neměli žádné mapy ani kompasy. 

Chlapci brzy zabloudili. Pobřeží zmizelo. Strávili několik dní na volném moři, schoulení v malém člunu. Teprve o osm dní později teenageři uviděli zemi. Ukázalo se, že ostrov Ata je neobydlený. Navzdory svému mladému věku nebyli kluci v rozpacích. Dohodli se a organizovali pracovní směny. 

Někdo měl práci s jídlem (naštěstí na ostrově byla bohatá vegetace), někdo vařil a někdo byl ve střehu. Chlapci se naučili lovit ryby, zvěř a také dělat oheň třením dvou kusů dřeva.

Ne bez nehod. Jeden z chlapců si zlomil nohu. Ostatní mu dali dlahu z palici a liány. Kosti srostly téměř dokonale. Teenageři si dokonce pro sebe udělali „tělocvičnu“. 

Ale nemohli udělat vor. Kluci se báli odplout na lodi, na které dorazili na ostrov. Chlapci strávili rok a půl na ostrově Ata. Doma už byli považováni za mrtvé.

Jednou se na ostrov dostal australský rybář Peter Warner a jeho tým. Zpočátku si Australané spletli chlapce s piráty. Teprve když Peter kontaktoval rozhlasové úřady ostrova Tonga a dozvěděl se o ztrácených dětech, uvěřil malým Robinsonům. 

Tím však dobrodružství chlapců nekončilo. Doma šli do vězení za krádež. Aby si rybář vzal žádost z policii, koupil mu Warner novou loď.

Teprve poté se mohli teenageři vrátit domů. Po chvíli rakouská televize natočila o chlapcích film.

Zdroj: lemurov.net

Dříve jsme psali: LUCIE VONDRÁČKOVÁ: IDENTITA MUŽE, KTERÝ JI VEZL DOMŮ, ODHALENA

Připomínáme: VKUSNÁ KARANTÉNA: PÁR PROMĚNIL GARÁŽ V OHROMUJÍCÍ ŠPANĚLSKOU RESTAURACI