Deštník držela nízko nad svou hlavou. Mohla vydatně zmoknout. Jen zřídka se rozhlížela kolem sebe, aby zjistila, jestli jde správně.
Najednou si pod nohama všimla drobňoučkého, šedého zvířátka s ocasem. Pomyslela si, že je to krysa. Ale proč neutíká?
Skrz naskrz promoklá "krysa" koukala do země. Měla zavřené oči... To je divné, pomyslela si dívka. Ale najednou uslyšela pištění a mňoukání.
Teprve poté dívka pochopila, že má pod nohama novorozené koťátko. Mrňouskovi byla strašná zima. Byl ještě slepý.
Co s tím? Dívce bylo jasné, že nedokáže nahradit drobkovu matku. Ale přece ho nemůže nechat umírat pod silným děštěm. To pro ni bylo nepřípustné.
Vzala si ho domů. Začala ho krmit mlékem z kapátka a injekční stříkačky. Později ho učila pít mléko z misky.
Po dvanácti dnech koťátko vážilo jen 100 gramů a stále nedokázalo otevřít očička. Ale když se mu to povedlo, dívka byla dojata. Dívaly se na ni laskavé, roztomilé oči. Jeho srst měla zvláštní zbarvení, ale byla krásná.
Tropy i další bouřky: Meteorologové zveřejnili předpověď počasí do konce prázdnin
Anna Slováčková promluvila o svém zdraví: "Dnešní kontrola mě vrátila zase trochu zpátky"
Jana Janěková zazářila na filmovém festivalu se svými dcerami: Igor Chmela a jeho manželka se pochlubili svými dětmi
Již je známo, proč lékaři nosí bílé pláště
Jak ho nemilovat? Dívka se ze všech sil snažila upevnit jeho zdraví, dobře krmit a držet ho v teple.
Koťátko jí to oplácelo něhou, oddaností a také tím, že konečně přibralo. Naučil se totiž jíst samostatně. Po devíti týdnech už měl skoro kilogramovou váhu.
Při péči o koťátko Catherine cítila, že to není jen přátelství. Je to něco víc.