V dobrém slova smyslu. Ve věku osmnácti let byla dívka prezidentkou třídy, získala korunku na školním plese a co víc, našla své skutečné poslání v životě.
Na střední škole se Katie připojila k misijní cestě cestě do Ugandy. Tam školačka našla sebe samotnou.
Výběr dívky nepatří mezi ty populární. Dá se říci, že o takovou situaci usilují mnozí obyvatelé rozvojových stran. Měla tato kráska a aktivistka měla jít na vysokou, najít si dobře placenou práci a dobře si žít? Kdepak, Davisová si zvolila úplně jinou cestu, která jí přinesla štěstí, popularitu a blahobyt.
Po ukončení školy dívka znovu odcestovala do Ugandy, kde se rozhodla strávit více než rok. Katie pracovala jako vychovatelka ve školce v sirotčinci. Během práce dívka pochopila, že Uganda je přesně tím místem, kde je jí souzeno žít a pracovat.
A tak se mladá Američanka usadila v Africe. Dívka věděla, že pro místní obyvatelstvo toho může udělat hodně. A tak založila křesťanskou vzdělávací komunitu Amazima Ministries, kam mohl každý přijít, aby se s křesťanstvím obeznámil.
Za nějakou dobu dívka napsala knihu o životě v Ugandě pod anglickým názvem Kisses from Katie: A Story of Relentless Love and Redemption (Polibky od Katie: příběh neúprosné lásky a vykoupení). Po vydání úryvku v New York Times se kniha stala bestsellerem.
Během let života v Ugandě žena adoptovala 13 místních dívek. A pak potkala lásku svého života - Benji Majorse.
Shodou okolností oba vyrůstali ve stejném městě v Tennessee. Poprvé se však seznámili právě v Africe, když tam Benji přijel jako misionář.
Tito dva lidé se srdcem jako na dlani se do sebe zamilovali a v roce 2015 se vzali.
Katie považuje zjevení se Benjiho v jejím životě za další požehnání Pána Boha. Strašně ráda vidí, jak jsou její dcery šťastné, že mají otce a říkají mu „tati“.
Davisová tvrdí, že je absolutně šťastná. Hřeje jí myšlenka, že se jí podařilo pomoci mnoha lidem, cítí jejich lásku a podporu, za kterou bude vždy vděčná.
Sdílí své myšlenky na blogu a vybízí lidi na celém světě, aby byli k ostatním laskavější a hledali způsoby, jak jim pomoci. A kvůli tomu není nutné odejít do Afriky a adoptovat 13 dětí.