Společně jsme toho prožili hodně, chtěli jsme spolu strávit život, oba pocházeli z rodin s rodinnými hodnotami. Nebyla chamtivá, peníze nebyly v rodině kultem, taková byla výchova mé sestry a rodičů.
Pracovali jsme, na dovolené v malém kruhu se stejnými rodinami, mými přáteli z dětství, jsme pro ni založili malou firmu, která nebyla příliš strmá, ale její dluhy a účty jsou kryté a v pořádku.
Ale v posledním roce jsem byl špatný. Vždycky jsme měli rádi večer pivo, kouřil jsem jednou za čas. Má ráda telenovely, mám rád svoji konzoli.
Ale loni jsem začal pít pivo každý den kvůli stresu v práci, kouření (je jasné, co), visení před konzolou a YouTube, na všechno jsem se naštval, vzdal jsem se své ženy. Na podzim se to zhoršilo, ale dala se dohromady, přestala nadobro pít, držela dietu, neustále mě táhla podle jeho příkladu a já jsem toho měl dost na týden, pak jsem se zase sjel a tady na začátku
Prosince, napsala mi po malé slovní hádce, že bych se měl odstěhovat, a rozejdeme se. Poslední rok jsme strávili s jejími rodiči, ale doma jsou jen v chladném období a 2/3 roku mimo město. Odletěl jsem do její práce (našeho podniku), je neoblomná, říká, že tam byla varování, je pravděpodobné, že dala celé své já.
Od té doby mě drží na dálku, zdůrazňuje, že nejsme spolu, ke všem mým pokusům říká, že už nevěří v to, že se mohu zlepšit, i když jsem se hned všeho vzdal, šel do posilovny, tvrdě se stravoval, ztratil veškerý přebytek, ale ona v žádném případě říká, že špatné převažovaly nad dobrými, musíme jít dál.
Žádné cizoložství, intriky a smilstvo, kterými jsme nebyli (vždy pracuje sama, já jsem muž v počtu a jsme vždy spolu před a po práci na načasování), nikdy jsem na ni nekřičel a nikdy nezvedl ruku .
Ještě nejsme rozvedeni, očividně proto, že nás první rozvod a rozdělení děsí, komunikujeme každý den na neutrálních tématech, ale o tom, že jí dáme šanci, firma č.
Nechci jít dál, prostě nenajdu jiného muže, který mě tolik miloval, byl tak sladký a domácí, ne chamtivý.
Nevím, co mám dělat, žiji sám a stále se mi to nějak podařilo zvládnout během dne se sportem a domácími pracemi, ale večer chci zemřít, protože nikoho jiného nepotřebuji, mám díru v mé hrudi.
Děkuji těm, kteří čtou, starají se o vaše rodiny a vztahy, ne jako já. Pokud má někdo nějakou radu, jak se v této situaci posunout dál a zvládnout to, rád bych ji také slyšel.
Zdroj: pikabu.ru