20. března bylo známo, že indián jménem Rajendra Singh získal cenu Stockholmského mezinárodního vodního institutu za svůj jednoduchý, levný a velmi starověký výnalez ve vztahu k ochraně vody v Indii. Novináři už mu dali přezdívku „vodník Indie“.
Soudci Stockholmské ceny uznali, že jeho metoda skutečně pomáhá obnovit řeky a suchou půdu a obnovit život tam, kde už dávno není.
Singh v rámci svého vynálezu používá modernizovanou technologii sběru dešťové vody, která byla v zemi používána ještě ve starověku. Zahrnuje výstavbu násypů a přehrad, které zadržují vodu v určitých oblastech po období dešťů. Již za 1,5 tisíce let před naším letopočtem je staří lidé používali k zachycení dešťové vody, nechali ji prosakovat přes půdu a vytvářeli tak podzemní zdroje vody.
Stavba velkých struktur si samozřejmě vyžadovala mimořádnou koncentraci úsilí, ale lidé, kteří byli velice unavení ze života na územích trpících suchem, byli připravení chopit se jakékoli, dokonce iluzorní příležitosti, vrátit vodu do svého území. Právě proto dělali všechno možné. Myšlenka se šířila vesnicemi doslova jako oheň ve vzduchu. V roce 2009 Singh napsal: „Lidé v mnoha vesnicích ke mně přicházejí a žádají, abych jim pomohl udělat to samé v jejich vesnicích.“
Během posledních dvaceti let technologie Rajendra Singh zajistila vodu ve více než 1 000 malých komunitách. Přesnější údaje následující: pouze v letech 1985 až 2007 bylo v 1 068 vesnicích s celkovou plochou 6,5 tisíc čtverečních kilometrů postaveno 8 600 hrázových konstrukcí. V důsledku toho se hladina podvodních vod významně přiblížila k povrchu. Dříve byla voda odebrána z hloubky 100 metrů, nyní se toto číslo pohybuje v rozmezí 3-13 metrů. Podíl lesů v oblastech, kde Singh postavil hradby, se zvýšil ze 7 na 40 procent. V mnoha zemích se znovu objevily zvířata, která odtud už dávno odešla.
V roce 1985 Rajendra Singh vystudoval lékařskou fakultu a spolu se svými čtyřmi kamarady se rozhodl vzdát se života v úspěšném městě a přestěhoval se do malé vesnice. Když začal na půdě pracovat, uvědomil si, že hlavní potřeba obyčejných lidí není medicína, ale čistá a dostupná pitná voda.
Skutečností je, že mnoho podzemních zdrojů byly vytěženy pro zemědělské potřeby. V důsledku sucha zmizely řeky, lesy, zvířata - a lidé z důvodu nedostatku pracovních míst se byli nuceni stěhovat do velkých měst.
"Když jsme začali pracovat, měli jsme jen jeden cíl: zjistit, jak vyřešit problém nedostatku a špatné kvality pitné vody," říká Singh. Dnes je náš cíl mnohem širší. Naše současnost je stoletím nemilosrdného vykořisťování a rozsáhlého znečištění životního prostředí. Zastavit teto jevy je hlavním cílem mého života.“
Stockholmská univerzita uvedla, že tato zkušenost bude velmi důležitá pro to, aby celé lidstvo pochopilo, jak je možné změnit mikroklima k lepšímu po celém světě. Ředitel instituce uvedl: „Ve světě, kde se poptávka po sladké vodě čím dál tím víc zvýšuje, v blízké budoucnosti může však dojít k vážnému nedostatku vody, a to pokud se nerozhodneme, jak můžeme tento cenný zdroj zachránit. Tyto problémy nelze vyřešit pouze pomoci vědy. Zapojení nejen politiků ale i obyčejných lidí je nezbytné.“
Lídr skupiny Chinaski a milovník cestování poslal svou rodinu na dovolenou a sám zůstal na letišti: Co zažil Michal Malátný
Co teď dělá hvězda 80. let herečka Miroslava Pleštilová: "Nechci být pro studenty něco jako kamarádka"
Královská elegance: Kolik stojí černá bunda Kate Middleton, ve které se setkala s vědci ve Windsoru
„Chci mít velký zadek“: Švédská modelka zvětšila obvod zadní části do 2 metrů
Zdroj: humanstory.ru
Dříve jsme psali: VESNICE PRO SPECIÁLNÍ PACIENTY V HOLANDSKU EXISTUJE VÍCE NEŽ 20 LET
Připomínáme: TŘI DŮLEŽITÉ POTŘEBY MUŽE VE VZTAHU, KTERÉ MUSÍ USPOKOJIT KAŽDÁ ŽENA